Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ania Teillard: Duše písma

29. 11. 2009

 

Obrazek

 

 

Ukázkový studijní překlad

a

a

 

PSYCHICKÁ ENERGIE A JEJÍ VÝVOJ

 

 

Doposud jsme zkoumali spíše statický aspekt lidské duše, jako  stavbu ze tří úrovní, ve které je horní patro tvořené vědomím, prostřední individuálním nevědomím a základ stavby tvoří kolektivní nevědomí, které se noří do hlubin země a mísí se s ní. Nyní představíme její dynamickou stránku, nahlížeje na ni jako na energetický systém.

 

a

Analytická psychologie považuje lidskou duši za soubor funkcí sloužících k přizpůsobení se jedince okolním podmínkám, ve kterých se vyvíjí, a zároveň podmínkám jeho vnitřní struktury. Jedná se o systém psychické energie ovládaný zákony srovnatelnými s těmi, které ovládají systém energie fyzické. Čerpáme zejména z Jungova díla Energetika duše. Již jsme citovali jeho definici fyzické energie neboli libida. Libido pro něj není, na rozdíl od Freuda, jen sexuální. Představuje veškerou energii, kde sexualita je pouze součástí. Její význam nepodléhá žádnému etickému, estetickému nebo intelektuálnímu hodnocení. Je to „intenzita psychické aktivity“, jejíž účinky a projevy můžeme posuzovat.

aa

 

Jedním ze základních zákonů, kterými se řídí, je zákon zachování energie.

a

 

Povaha použitelné psychické energie se totiž může měnit v energetickém procesu, ale její množství zůstává stejné. Ať už se projevuje v oblasti vědomí nebo nevědomí, ať se vyvíjí ve formě praktické, intelektuální nebo umělecké aktivity či v podobě snů, napříč všemi těmito přeměnami zůstává její množství konstantní.

a

 

Uveďme příklad: žena ztratí svého vášnivě milovaného manžela či dítě. Její psychická energie, která se projevovala výlučně v této lásce, v tomto okamžiku upadá do prázdna. Jak tato žena či matka naloží se svou energií stále existující, ale najednou bezcílné? Je několik způsobů, jak může být použita, ale jedna věc je nevyhnutelná: přesunutí energie. Je nutné najít jiný objekt lásky či jinou aktivitu. Bez nového nasměrování může libido získat podobu neurózy, či dokonce duševního onemocnění.[1]

Rozptýlení jako například cestování jsou povrchní prostředky jak napomoci k přesunutí libida. Mohou sloužit jako most mezi dvěma různými fázemi, ale nebudou postačovat k obnově. Je nutné, aby se přeměna energie udála v samém nitru jedince, nikoli na povrchu.

a

 

Muž, pro nějž je zaměstnání středobod jeho života, utrpí vážný otřes v okamžiku, kdy je donucený ukončit svou profesní činnost, například při odchodu do důchodu. Duševní energie, proudící po léta stejnými cestami, již nedokáže najít jiný směr. Není pak vzácností vidět, jak se profesor, voják, průmyslník či obchodník, kteří náhle opustí svá povolání, stanou  nesnesitelnými domácími tyrany a trpí depresemi, které dosud neznali.

a

 

Pouze zájem, který si je skutečně získá, je může zachránit. Je šťastný ten, kdo se díky svému zájmu, který měl kromě své profese, dokázal připravit na tuto nevyhnutelnou změnu orientace.

a

 

Pohyb duševní energie je buď progresivní, nebo regresivní. Progrese představuje stálé úsilí přizpůsobit se vnějšímu okolí, kterou život vyžaduje. Nemůžeme ovšem dlouhodobě stačit těmto nárokům, pokud nejsme přizpůsobení i podmínkám vnitřního života, pokud nejsme v harmonii se sebou samými.

a

 

Naopak k regresi dochází, pokud odmítáme vynaložit toto úsilí. Regresivní postoj je však škodlivý a nezdravý, pouze pokud se stane stálý. V určitých obdobích života je dočasná regrese nezbytná. Ustupujeme, abychom mohli lépe skočit.

a

 

Náš duševní život se neustále pohybuje mezi dvěma póly. Progrese a regrese libida zde jsou opačnými postoji nezbytnými pro vývoj člověka. Pokud se jeden z těchto postojů vyvine příliš nebo je osvojený téměř výlučně, nevyhnutelně vyprovokuje pohyb opačný.

 

 

Ve vztahu ke struktuře psýché jsme již nastínili regulační funkci nevědomí. Opačný pól – nevědomí  –  nutně reaguje na každou přehnanost vědomí. Například puritánský nebo asketický postoj hnaný do krajnosti způsobuje sny a představy extrémní smyslnosti (viz Pokušení svatého Antonína nizozemského malíře Hyeronima Bosche). Již Hérakleitos učil, že každá věc přivedená do extrému se promění ve svůj vlastní opak. Jde o zákon stálého plynutí a změny jevů, zákon společný všem biologickým reakcím.

 

 

pokuseni_sv_antonina.jpg

Hieronymus Bosch: Pokušení svatého Antonína

 

 

 

Duševní energie se může vyjádřit s nekonečnou různorodostí v sociálních vztazích, v oblasti intelektuální či praktické, ve všech aktivitách manuálních, uměleckých nebo jiných. Může být nasměrována ven nebo dovnitř. Pokud je libido orientované na vnitřní život, podnítí síly imaginativní nebo mystické, které byly v jedinci doposud skryté (básnické probuzení během zajetí). Pokud libido směřuje ven, je přeměněno na aktivitu. Lidská vůle je duševní energie vědomě směrovaná k danému cíli.

a

 

Popišme nyní některé z těchto charakteristických zaměření:

 

Můžu všechno!Progresivní tendence libida je doprovázená pocity síly, pohody a naděje. Člověk se cítí být schopný stačit požadavkům života, počítá se současností a budoucností, minulostí se zabývá jen málo. Jedná se o stav mobilizace všech vitálních sil, o pocit člověka věřícího v sebe sama a život. Tento pozitivní a dynamický stav zajišťuje důvěru ostatních a přitahuje úspěch. K této mobilizaci energie, k této připravenosti k aktivitě, směřujeme všechnu svoji vůli. Tato harmonie a dynamika prospívá i psychickému zdraví.

 

 

 

a

 

 

 

 

 

 

 

 

576589_414910018519180_100000005578579_1633153_1003954210_n.jpgRegresivní tendence má zcela odlišný charakter. Jde o stav únavy, deprese, malomyslnosti, při kterém chybí zaujetí pro život. I ty nejmenší obtíže se zdají být nepřekročitelným pohořím, člověk se obává sebemenší životní změny. Vyhýbá se vynaložení jakéhokoli úsilí, cítí se méněcenný. Obává se nebezpečí, vyhýbá se přítomnosti a utíká k minulosti. Toto všeobecné oslabení osobnosti nevyhnutelně vede ke zklamáním a neúspěchům. Nelze ostatní ani přesvědčit, ani v nich vzbudit důvěru, pokud se nacházíme v regresivním stavu.

a

 

 

 

 

 

apathy.jpgTřetím stavem, stejně bolestným jako předchozí, ne-li ještě obtížněji snesitelným, je, byť dočasné, zablokování libida. Je to například případ člověka, který se nachází v komplikované situaci a nemá dost odvahy k jejímu řešení ani nezná způsob, jak ji řešit. Mnoho lidí, aniž by zacházeli do extrémů, zůstává ve stavu vyprahlosti, nudy, bídy, protože nemají dostatek elánu k opuštění vyjetých kolejí. Vitální proces vyžaduje neustálý přesun energie, věčné střídání života a smrti.

a

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Psycholog, který pozoruje a doprovází mnoho osudů, si je vědomý vlivu libida na vnější život. Ví, že sebemenší progresivní pohyb tohoto libida způsobí vždy odpověď života. Může jí být nečekaná reakce jiného člověka, jindy náhlé objevení se životní příležitosti, která čekala pouze na vzepětí energie, aby se mohla realizovat.

a

 

Neurózy mají skoro vždy více či méně regresivní povahu. Neurotik je připoután ke svým vzpomínkám z dětství, utíká před sebemenším problémem, ztratil chuť do života. Jedním z cílů, které si vytyčuje analytická léčba, je najít v pacientově nevědomí, mezi jeho sny a komplexy, životní zájem, žijící jiskru schopnou rozdmýchat jeho utlumenou psychiku. Regrese, která se u některých neuróz stává konstantním stavem, tak může uvolnit místo nové mobilizaci energie.

a

 

Kolektivní nevědomí je nevyčerpatelný pramen dynamiky psychického života nazývaného libido, který se projevuje v tolika podobách jako život sám a který je schopný následných přeměn podobně jako psychická energie. Pokud se mu nepostaví žádná překážka, teče tento tok energie volně přirozenými cestami. Pokud se však objeví trauma jako cizorodé těleso a překáží na nějakém místě vývoji této energie, vzniká zablokování, komplex, potlačení, regrese.

a

 

Od nejstarších dob po dnešek existuje mnoho výtvarných zobrazení libida.

 

kun.jpgJedním z takových typických znázornění, které se objevuje i v našich snech, je kůň. Kůň nesoucí člověka, divoký a bujný nebo klidný a ochočený, dokonale vyobrazuje psychickou energii v jejich různých formách: nespoutanou nebo ovládanou. Kůň okřídlený jako Pegas je symbolem svobodné, kreativní energie. Koně bývají v mýtech a pohádkách nadaní nadpřirozenými schopnostmi. Rozumí lidské řeči, mluví, oznamují nebezpečí a smrt.

 

 

 

 

 Dalším výrazným symbolem libida je řeka. Naše psychická síla může téct volně a dávat život a úrodu, nebo rozvodněná a nespoutaná zaplavovat vše kolem sebe.

reka.gif

 

Metaforické podoby libida jsou nesčetné a v našich nočních životech čerpáme z těchto studnic symbolů, ve kterých se stopy minulých dob mísí s obrazy moderního života.[2]

a

 

Pojetí dynamiky duše je pro grafologa zajímavé téma, neboť libido se projevuje i v písmu, které je dynamické ze své podstaty. Písmový pohyb odráží věrně proudění libida.

a

 

Obrazek

Bismarckův podpis

a

  

Dynamika tahu odráží vitalitu a psychické vyladění pisatele. Jeho elasticita míru přizpůsobivosti vnějšímu světu. Jeho směr sklony a aspirace. Můžeme konstatovat, že neexistuje pouze výtvarné znázornění libida, ale i znázornění písemné.

a

 

Analytická psychologie definovala sny jako prezentaci libida. Písmo je jinou formou vyjádření téže energie.

a

  

Všimněme si ovšem toho, že problematika písma je komplikována tím, že během psaní se mísí prvky vědomé s prvky nevědomými.[3]

a

  

VYJÁDŘENÍ LIBIDA V PÍSMU

a

  

Psychologický jev takové důležitosti se nemůže projevit pouze izolovaným znakem ani pouze jedinou skupinou znaků. Nutně se projevuje způsobem, který ovlivňuje písmo jako celek a zasahuje do jeho podstaty. Ve skutečnosti se libido, jeho intenzita a proudění v písmu projevuje velice viditelně mnoha způsoby. Celá dynamika písma závisí na intenzitě libida. Jeho hlavním projevem je tlak.

a

 

Uvedeme znaky, o kterých již bylo pojednáno, a které mohou být utříděny různými způsoby.

a

  

Projev silného libida

 

Písmo pevné, stabilní

- velké

 

Písmo plastické (en relief)

- pravidelné

- dynamické

- rytmické

Pevnost a jednotnost tahu

Přesnost formy, zvláště u „m“, „n“ a „u“

 

Písmo s dobře rozvinutými a pravidelnými dolními délkami

- úhlové

- široké

- čisté

- plné

- těstovité

a  

 

 

Obrazek

 

 

 

 

 

 

  Silné libidoa

a

 

 

Projev slabého libida

 

Písmo slabé (légere)

- řídké (blanche)

- nepravidelné

- nepevné

- ochablé nebo nitkovité

- monotónní

- extrémně malé

Řádky klesavé

Řádky propletené nebo se vlnící

Dolní délky zakrnělé, nekonzistentní

- zauzlené (bouclés bas)

- bez smyček

- odváté doleva

a

  

Písmo nachýlené (basse)

- roztřesené

- zmenšující se

- nakloněné v úhlu menším než 45 stupňů

- nejasné ( floue)

- extrémně juxtapoziční, rozdrobené (fragmentée)

a

Písmo ochablé (lâchée)

- přerušovaný tah (suspendue)

a

 

a 

  

 

Obrazek

 Slabé libido

 

 

 

 

 

 

  

 

Obrazek

 Slabé libido

 

 

 

 

 

 

 

Projev progresivního libida

a

 

Písmo rytmické

- dynamogenické

- harmonické

- plastické (en relief), pravidelné

- rychlé, kvapné

- rozmáchlé (lancée)

- uspořádané (groupée)

- pravoběžné (progressive) (= dextrogyre – pozn. překl.)

- rozpínavé (dilatée)

Stoupající řádky

Diakritika vysoko a před textem

Podpis umístěný vpravo

Rozšiřující se levý okraj

a

  

Projev regresivního libida

a

Písmo monotónní

- levoběžné (régressive)

- těsné

- extrémně malé

- dolní délky ochablé a zakrnělé

- levý sklon

- utlumené

- brzděné

- pomalé

- ochablé (lâchée)

Řádky klesavé nebo stupňovitě klesavé

Nedokončená písmena

Zašmodrchaná písmena (tordues)

Chybějící nebo velmi nízko umístěné příčky u písmene „t“

Podpis umístěný vlevo a bez důrazu

a

  

 

 

Obrazek

Progresivní libido

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obrazek

Progresivní libido

 

 

 

 

 

 

a

 

Pozorování:  Vzhledem ke složitosti problematiky jako takové je určení grafického vyjádření regrese zvláště obtížné, protože tento stav se u jednotlivce může projevit mnoha způsoby: přehnanou expanzivitou nebo útěkem před světem. Velký smutek nebo životní neúspěch mohou vyvolat stavy pasivity, neustálého zabývání se svým Já a melancholie nebo přehnanou potřebu rozptýlení se, opíjení se; všechny tyto podoby regrese budou mít v písmu odlišné, anebo dokonce opačné projevy.

a

 

 

Umělé a komplikované písmo může skrývat stav regrese.

a 

Projev blokovaného libida

a

  

Písmo velmi těstovité, tmavé

- nedynamické

- pomalé

- extrémně těsné (serrée)

- bahnité

- zautomatizované

- extrémně levoběžné (sinistrogyre)

- zašmodrchané

- utlumené

a

  

Povězme se nyní několik slov o ambivalenci.

a

  

Jako první pojednal o dosahu problematiky ambivalence vídeňský psychiatr dr. Bleuler (Lehrbuch der Psychiatrie, Springer, Berlin, 1923). Ambivalencí nazýváme dva protikladné postoje existující současně v rámci jedné psychiky: ve vztahu k jedné situaci láska a nenávist, přitažlivost a odpudivost, přání a obava atd. Normální člověk zná tento stav jako „rozpolcenost“ („le tiraillement“). Je často v základě nerozhodných, uhýbajících povah, skrývajících  se před odpovědností. Mnoho neurotiků nikdy nepřistoupí ke skutku kvůli téměř neustálému stavu ambivalence. V krajním případě vede k rozštěpení osobnosti, což můžeme pozorovat u některých duševních chorob jako například schizofrenie.

a

 

 

 

Obrazek

Regresivní libido

 

 

 

 

 

 

 

 

Obrazek

Regresivní libido

 

 

 

 

 

 

 

 

Obrazek

Silné blokované libido

 

 

 

 

 

 

a

 

Normální člověk srovná opačné tendence více či méně snadno; naopak nemocný se jimi nechá ovládat a drásat. Slavný Stevensonův román Dr. Jekyll a pan Hyde  ukazuje toto rozštěpení osobnosti do jejích protikladných pólů: dokonalá bytost a odporná bytost, rozklad, který tlačí hrdinu k beznaději a zločinu.

a

 

 

Obrazek

Ambivalence

a

a  

 

Písmový projev ambivalence

a 

Změna (proměnlivost) směru, zvláště ve střední zóně

Více temp psaní (train)

Změny v délce dolních délek

Přehnané Sacré-Coeur tahy (Opřené tahy – způsob vázání vyučovaný ve francouzských a v některých britských klášterních školách, obecně znamená pokrytectví; Zdroj: Sheila R. Lowe – The complete idiot's guide to handwriting analysis – pozn. překl.)  

Písmo hranaté, pokud je současně neelastické (rigide)

Náhlé výpadky v kontinuitě tahu

a

  

(Viz také Max Pulver, Graphologia 1938/1)

a

  

VŮLE A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V PÍSMU

a

  

Vůle je moderní psychologií považována za část univerzální energie, která tvoří náš život. Udává směr naším psychickým činnostem a proudění energie. Jedná se o úhrn psychické energie dostupné vědomí. Vůle je nedávným výdobytkem lidstva; je neznámá zvířatům a primitivním lidem vedeným instinktem. Keyserling tento stav velice dobře popsal ve svém Jihoamerickém přemítání (Méditations Sud-Américaines). Pokud primitiva nepobízí „gana“ (přání), přestává konat. Když divošský kmen hodlá vyrazit do války, provádí válečný tanec pro rozproudění energie a proto, aby přivedl muže do stavu kolektivní exaltace. Představivost musí být podnícena maskami a symbolickými pohyby k probuzení libida ze stavu pasivity.

a

 

Vůle pohání prvky vyvstávající z nevědomí. I u nás představivost stimuluje vůli. Coué dokázal, že v zápasu mezi vůli a představivostí představivost odsouvá vůli.

Vůle bývá ve snech často symbolicky zobrazována zbraněmi a nástroji. Je zajímavé konstatovat, že i v písmu se vůle vyjadřuje horizontálními kyjovitými nebo ostrými tahy podobnými zbraním. Tyto podoby mívá především vůle agresivní, ze které se stala bojovnost, zatížená afektivitou.

a

  

Písmové vyjádření vůle

a

  

Vůle vždy předpokládá vědomé jednání. Jde o libido směrované k cíli.

a

  

  

Obrazek

Vůle, ale impulzivita.

 

 

 

 

a

 

a 

Pravidelné písmo

- dynamogenické

- jisté

- stabilní

- rozmáchlé (lancée)

- vertikální

- zřetelné

- plastické

- úhlové nebo poloúhlové

Příčky u „t“ a „f“ silné a protáhlé

Podpis umístěný vpravo

Podtržený podpis

Řádky vodorovné a rovnoběžné

Pravidelný levý okraj

a

 

Obrazek

Vůle, sebeovládání

 

 


 

 

[1] Viz také Charles Baudoin: Mobilizace energie ( La Mobilisation de ľEnergie).

[2] Čtenáře, které zajímají tyto otázky odkazujeme na tato díla: Jung, Metamorfózy duše a jejich symboly, Člověk a objevování jeho duše, Já a nevědomí, Teillardová: Symbolika snů

[3] Viz Magnat, Poezie písma