Jdi na obsah Jdi na menu
 


Comenia Script. Nové písmo do škol?

  

Od září 2010 Ministerstvo školství ve spolupráci s Pedagogickou fakultou UK testuje na 40 školách v ČR alternativní psací model pro prvňáky Comenia Script. Autory tohoto písma jsou grafici a designéři Radana Lencová, Tomáš Brousil
a František Štorm, přičemž mediální tváří a veřejnou mluvčí je Radana Lencová.

Návrh na změnu dosavadní písmové předlohy přišel zvnějšku, nikoli od pedagogů či jiných odborníků, nebyl s nimi konzultován ani s rodiči těch,
jichž se týká. 

Diskuze k tomuto počinu běží na různých internetových portálech, zajímavé příspěvky lze nalézt např. na metodickém portálu RVP. 
 

 

Cílem tohoto článku je pokusit se grafologicky zhodnotit (zejména ve srovnání s dosavadní předlohou) písmo Comenia Script na základě znaků, s nimiž jako grafolog pracuji.

   

Pohyb/forma

Comenia Script jednoznačně upřednostňuje formu na úkor pohybu.

 Je to písmo především tiskové, nikoli psací, což dokládá i tvar bříšek písmen (např. „a“, „d“, „p“) – ve své „slzičkovité“ nesouměrnosti jsou sice vizuálně elegantní, jenže v přirozeném psacím pohybu podle vzoru obtížně proveditelné – na rozdíl od stávající předlohy, kde mají přirozený, souměrný, nápodobou snadno dosažitelný tvar.  

 

Za pozornost v této souvislosti stojí psací podoba písmene „t“, které je v platné předloze plně dvouzónové, kdežto zde připodobněné tiskové kurzívě, a tudíž zkrácené a celkově zmenšené, dojmově vzato zakrslé.    

 

Velikost

Nepřehlédnutelná je změna poměru jednotlivých pásem (horní: střední:dolní), a to od současného 1:1:1 k 0,63:1:0,63. Celková výška písma se tím nemění – podle dosavadní předlohy, podle níž se prvňáci učí psát, připadá na každou zónu 6 mm. Comenia Script dopřává střední zóně 8 mm na úkor zbývajících dvou zón, na něž připadá 5 mm. U průměrného dospělého písma by se tím teoreticky zvětšila střední zóna ze 3 mm na 4 mm, horní a dolní zóny by se zmenšily ze 3 mm na 2,5 mm.   

 

Délkové rozdíly

Z popisu velikosti vyplývá, že délkové rozdíly jsou oproti platné školské předloze zmenšené. Dominuje střední zóna, horní i dolní jsou oproti ní zkrácené. Přestože je celková výška písma stejná, snižuje se prakticky předpoklad tzv. vertikální pnutí.
  

Spojitost/nespojitost

Je evidentně podporována nespojitost písma, písmena povětšinou vedle sebe stojí jako izolované jednotky. Nabízí se sice šerifová (písmena „s patkami“) verze, která umožňuje některá nezávazná ligaturní napojování, jde však o spíše ojedinělé okamžiky jakéhosi praktického sloučení dvou písmen, v předloze jsou nabízená i nelogická spojení (spojení -fl nebo -ot).

Pro dysgrafiky je připravená alternativní bezšerifová verze.   

 

Sklon

Jedná se o úhel, který svírají základní tahy písmen s řádkem. Autorka sama uvádí, že písmo „nemá žádný sklon“, což je pochopitelně nemožné. Patrně chce jinými slovy nepřesně vyjádřit, že  sklon není „striktně stanoven“ a je „na tvůrčí svobodě každého dítěte, které si písmo přizpůsobí své povaze nebo mu dá sklon rychlostí svého psaní.

To sice není vyloučené, jenže předloha písma navádí ke kolmosti, už jen proto, že byla záměrně vytvořena tak, aby se podobala tiskovému písmu. Nespojitost tuto tendenci podporuje.

 

Šířka

Oproti dosavadní předloze, která je v primárně (šířka samostatných písmen) úzká, dochází k rozšíření a tím určitému uvolnění písmového obrazu.

 

Plnost/hubenost

Plocha, kterou zabírají písmena se v potenciální nové školské předloze mění. Stejně jako velikost a šířka se zvětšuje i plošnost písmen ve střední zóně. Na druhé straně odstraněním smyček ve zkrácených horní a dolní zóně se nenabízí možnost vytvářet v jejich prostoru plošné tvary, preferuje se tedy hubenost.

 

Těstovitost/ostrost

Autory je zdůrazňována absence stínování, písmo tedy podporuje těstovitý písmový obraz, kdy chybí rozlišení základních (k sobě) tahů od vlasových (od sebe), respektive tahů vodorovných a příčných.

 

Zjednodušení/obohacení

Koncepce písma Comenia Script směřuje k tzv. kostrovitému provedení tvarů, kdy z písmen zůstává jen jejich základní tvarový skelet, aby se vůbec dala přečíst; jde tedy o písmo výrazně zjednodušené

 

Levoběžnost/pravoběžnost

Pro pravoběžnost hovoří zvětšení primární šířky, zjednodušení a částečně (z hlediska tvarového, nikoli pohybového) absence smyček v horní a dolní zónách.

Levoběžnost je podporována nespojitostí, plnější střední zónou, kolmostí, useknutými, nedotaženými koncovými tahy a diakritikou (čárky nad písmeny nerespektují osu sklonu  písmene, směřují za ni doleva, kde i končí). Za levoběžnou tendenci se považuje i zpomalení psacího procesu.  

Ačkoli to na první pohled nevypadá, písmo celkově vzato straní spíše levoběžným tendencím.

 

Uvedené znaky jsou ty, které se dají snadno sledovat, porovnávat a lze se k nim vyjádřit. 

 

Nyní se podívejme, co tedy písmo Comenia Script především dětem předkládá, k čemu je nepřímo nabádá, jak odráží ducha doby, či spíše jeho autorů.

   

Velikost a délkové rozdíly

1. zvětšená střední zóna na úkor dolní a horní – přebujelé já (zesílená sebestřednost), neustálé zabývání se sebou samým, nevěcnost

2. zmenšené délkové rozdíly – klid, spokojenost, zralost, vyrovnanost, střídmost, submisivnost (uvedené významy ale platí, jen pokud střední zóna není zvětšená cca nad tři milimetry či jinak zdůrazněná)
a) smysl pro realitu, věcnost, „zlatá střední cesta“, „žádný stres“
b) pasivita, nechuť ke změnám, lenost, málo zájmů, nudnost, vývojová stagnace

3. snížení dynamiky tahu a vertikálního pnutí – oslabená ctižádostivost, pohodlnost, snížená výkonnost

 

V tomto případě v úvahu nejvíce připadají významy pod body 1, 2a) a 3.

   
Nespojitost

–  nižší psychická integrita, diskontinuitní průběh psychických procesů, „instinktivní nejistota“

– převaha schizothymie a introverze, vnitřní komplikovanost a rozervanost

analytické a teoretické myšlení, samostatnost úsudku, nekonvenčnost, nápaditost, postřeh, pozornost k detailům, intuice

– horší přizpůsobivost, problémy v sociálním kontaktu, nekomunikativnost, odmítání kolektivu, individualismus 
 

Za jeden z nejzávažnějších posunů lze považovat upuštění od plynulého napojování jednotlivých písmen. Jakmile pisatel začne pouze skládat jednotlivá písmena za sebou, stopa se stane přerušovaná a pohyb přestane být z podstaty věci plynulý; podobně jako by někdo chtěl plynule jet vozem, a přitom se neustále rozjížděl, zrychloval, brzdil, zastavoval se, zase se rozjížděl.... 
Zvláště v kombinaci s tiskací podobou písmen dochází ve srovnání s dosavadní předlohou nepochybně ke snížení rychlosti psacího výkonu. Způsob psaní, jež podporuje Comenia Script, může připadat rychlejší pisatelům, kteří zřejmě nedosáhli standardní psací zralosti, tedy nepíšou tzv. větným impulzem.
 

 

Jedna z hlavních proklamací R. Lencové zní, že důraz na formu a oprostění se od smyček mají vést k větší čitelnosti lepší komunikaci. Zde je třeba si uvědomit, řečeno poněkud vznešeně, že "duch si utváří nástroj", proto čitelnost nebo nečitelnost je dána především ochotou či neochotou pisatele psát čitelně. Hezkým příkladem může být rukopis dvojnásobného vraha "Kajínka" – je vytvořený dokonce hůlkovým čili teoreticky ještě čitelnějším písmem. A přesto je velmi nečitelný – protože tomu tak chce jeho autor (navíc jde o oficiální text - dopis, nikoli soukromé zápisky). Kdo chce psát čitelně, bude psát čitelně jakýmkoli písmem.     

Vedle toho, že nespojování podporuje fragmentární, „klipovité“ vnímání světa a nabádá k chápání věcí a událostí bez širších souvislostí a zřeteli k celku, je možnou projekcí vnitřní nejistoty (svět jako místo, kde se necítím jistě) – tento prvek je mocně podporován předepsaným zkrácením dolní zóny a odstraněním smyček. Písmo tak neposkytuje pocit  přirozeného ukotvení osobnosti a odvádí pozornost od potřebného kontaktu s jejími nevědomými a také „nadvědomými“ či spirituálními vrstvami.   

 Nespojitost však především omezuje plynulost průběhu psaní a významně znesnadňuje dosažení rytmického pohybu. Rytmus pohybu (viz článek na tomto webu) je základní výrazový prvek, který doslova rezonuje celou osobností a vypovídá o celkovém hospodaření s vlastními silami a schopnosti vynakládat je efektivně při realizaci svých potřeb. Nerytmické písmo ukazuje pisatele, který nedostatečně propojuje vědomé a hlubinné (nevědomé) složky své osobnosti, což zjednodušeně řečeno vnáší do chování a prožívání nesoulad a znesnadňuje uplatnění vlastního potenciálu (seberealizace) 

Obecně nespojitost oproti spojitosti ukazuje na nižší psychickou integritu pisatele a může být předzvěstí duševního onemocnění.  

 

Šerify by měly nabízet aspoň nějakou možnost vzájemného napojení písmen, a tedy zvýšit plynulost písmového pohybu a „napomoci praktickému psaní“, jak uvádějí autoři písma. Jenomže šerify v podobě drobného, úhlového, háčku na začátku písmene (v okamžiku tzv. nasazení) znovu přispívají k narušení pohybu a jsou v psacím procesu spíše rušivým zádrhem, uvažujeme-li, že základní výuková podoba písma je nespojitá.

 

Sklon (kolmý)

– rozumovost, pasivní vůle, sebeovládání, realismus, střízlivost, věcnost, skepticismus, nezávislost, hrdost, stabilní postoje a názory, zodpovědnost, smysl pro povinnost

–  rezervovanost, zábrany, individualismus, domýšlivost, nedostatek soucítění, lhostejnost, slabá empatie

 

Šířka

(primární = samostatná písmena)
– extraverze, sociální adaptabilita, potřeba prosadit se a vyjádřit

– slabá vůle, zhoršená koncentrace, ukvapenost, povrchnost, bezzásadovost 

Model přináší žádoucí rozšíření formy, dosavadní, v 50. letech 20. století zúžená, předloha plná krycích tahů (emoční stísněnost, zatajování, neupřímnost) jako by odrážela nesvobodu vnucenou totalitním zřízením.

 

Plnost/hubenost

Koncentrace plnosti do střední zóny při její absenci v horní a dolní zónách zesiluje významy uvedené u velikosti, tedy soustředění se na každodenní život. Plná střední zóna také ukazuje na pisatele citově bohatého, srdečného a přívětivého v komunikaci s lidmi. Pokud však je střední zóna kolmá, vzniká rozpor, neboť forma (plnost) se tváří jako vstřícná, ale vstřícný pohyb doprava je omezený, kontrolovaný. K tomu se přidávají usekané koncové tahy a nespojitost. Vidíme pak chování jako vnější masku, vědomě prezentovanou přívětivost, která není pisatelem ve skutečnosti prožívána. Sociální kontakt vyznívá formálně, navíc vzhledem k dominující velikosti střední zóny jsou události nahlíženy především z vlastního úhlu pohledu, měřítkem věcí je subjektivní názor, bez snahy o pochopení druhého.

Hubená horní zóna podporuje racionalitu, bystré uvažování bez zbytečných spekulací, avšak na druhé straně pisateli se nedostává představivost a fantazie, můžeme hovořit až o  sucharství. V kombinaci se zkrácením horních délek dostáváme člověka omezeného na řešení záležitostí vyplývajících z nároků běžného života, bez pochopení pro ideály, vyšší hodnoty a principy (např. filozofie, spiritualita, etika), bez velkých ambicí či vizí.

Hubené dolní délky jsou standardně považovány za výraz zracionalizované pudovosti, jinými slovy malého zájmu o sexuální aktivity až jejich odmítání. Většinou jsou mj. doprovázené celkovou citovou chudobou a ztíženým nalézáním intimních vazeb k druhému pohlaví, což podporuje i skutečnost, že dolní délky nejsou dotažené do střední – „sociální“ – zóny.

 

Závažnější je kombinace hubenosti dolních délek a jejich zkrácení. Pisateli takových délek, v kombinaci např. s již vzpomínanou nespojitostí, chybí pocit vlastní jistoty, jakoby byl odtržený od svých tvořivých sil a nedokázal se důrazně vyjádřit, obtížně prožívá sebe sama jako tělesnou bytost, neuvědomuje si vlastní emoce, které vždy mají fyziologickou odezvu, nemá kontakt se svým nevědomím.    

 

Grafologické zhodnocení

  

Tlumí extravertní projev; z hlediska interpersonálních vztahů se blíží k submisivnímu či svým způsobem netečnému projevu. V popředí jsou spíše individuální zájmy než kolektivní. Stojí na pomezí mezi hostilitou a afiliací.    

Zhoršuje schopnost soustředit se. V konečném výsledku je pravděpodobně únavnější než současné psací písmo.  

Výhodnost modelu pro dysgrafiky je minimálně sporná, neboť ti do svého grafomotorického projevu potřebují vnést plynulost a rytmus, což jim Comenia Script rozhodně ztěžuje.  

Přínosem modelu jako takového je rozšíření písma, zájem o uplatnění estetických měřítek.       

Přínosem je také to, že se vůbec otevřela debata o změně dosavadní psací předlohy, která přece jen vznikala před osmdesáti lety.  

Problematická, a to zásadně, je nespojitost písma, k tomu by však bylo třeba zevrubnější vyjádření odborníka – neuropsychologa. Za nežádoucí je třeba považovat zvětšení střední zóny na úkor zbývajících dvou a zejména faktické zkrácení dolní zóny; navíc odstranění smyček, známe-li významové grafologické pozadí, nelze také považovat za pozitivum.  

 

 

  •  Aktuální, informativní, možná poněkud jednostranný text k tématu najdete na wikipedii. 
  • Podnětné vyjádření ke Comenia Scriptu z pera dětského psychologa Václava Mertina víceméně v opozici vůči stanovisku České grafologické komory a jejímu předsedovi Janu Jeřábkovi.
  • Komentář psychiatra Radkina Honzáka

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Nesmysl?

(Kamila, 18. 2. 2011 17:52)

Jak můžete, autore, vzor-model CS rozebírat s hlediska grafologie? Každý si písmo uzpůsobí-stejně jako současný vzor- a teprve pak je možné koukat na písmo z hlediska toho, jaký je pisatel. Co takhle, jak jste rozebral/a CS rozebrat současný vzor? :)

Re: Nesmysl?

(Vasil Sidor, 21. 2. 2011 10:00)

Dobrý den Kamilo,

jmenuji se Vasil Sidor.
Pokud jste přečetla můj text, viděla jste, že se věnuji jen několika znakům, které nesou významy samy o sobě a tyto obecné významy sleduji. Navíc je sleduji ve srovnání s dosavadní předlohou. Nevím, jak dalece grafologii ovládáte, ale pokud ano, pak by Vám na tom nemělo přijít nic zvláštního. Dám příklad:
Kolmost x Pravosklonnost - velmi obecně poměr rozumovosti x citovosti a z toho plynoucí způsob ne/emocionální odpovědi - v našem kulturním okruhu je za standard považováno pravosklonné písmo (ca 75 stupňů). Je evidentní, že se písmo za poslední desetiletí napřímilo, z čehož se dá vyvodit, že jsme v našem jednání rozumovější, neprojevujeme naše emoce tak spontánně, jak to lidé dělali dříve. Znaky obsažené v školské předloze nejsou samy o sobě bezpříznakové, byla by chybná představa myslet si, že jsou. Zkuste se podívat třeba na prostorovou symboliku. Nemám to na webu ještě kompletně zpracované, ale dostatečné informace tu jsou, případně jsou v internetu dostupné další informace.
Jestliže je CS primárně stojaté, pak snadno usoudíte, jakou kvalitu model předkládá. Mějte prosím na paměti, že v mém zhodnocení jde o pokus nastínit, právě jaká představa světa je do CS vložená. Můžeme se bavit např. o tom, jak CS odráží "ducha doby" apod.
Je samozřejmé, že většina dětí si časem svůj rukopis uzpůsobí k obrazu svému, ale není od věci vidět, jaký obraz s příslušnými významy je jim nepřímo (jsem přesvědčený, že na podvědomé úrovni ovlivňují vnímání) předkládán. Není psáno, že by děti, které budou psát CS nutně musely tomuto obrazu v dospělosti dostát. Pokládám však nácvik psaní za mocného formativního činitele.
Dobrý nápad podívat se na dosavadní školskou předlohu, něco už vyplývá z textu o CS.

Re: Re: Nesmysl?

(Zuzana, 28. 2. 2017 18:03)

Takže klasický vzor písma je vzor ctností a ten, kdo píše krasopisně podle vzoru, je dokonalá osoba?
Ten, kdo sestavil klasické psací písmo, ho vytvořil proto, aby lidem podvědomě vnutil nějaké postoje a chování?
Anebo jen grafologové vypozorovali,, že lidé s podobnými vlastnosti a postoji mají i určité shodné znaky i v písmu? teď by to ale znamenao, že budou muset znovu sledovat, jak se to projevuje v novém písmu, že?

Re: Re: Re: Nesmysl?

(Vasil Sidor, 22. 3. 2017 10:42)

Dobrý den, Zuzano,

Vaše zpráva mi spadla do spamu, všiml jsem si toho až dnes, proto ta pozdní odpověď.

Ve svém textu netvrdím, že současná dominantní psací předloha je vzorem ctností, ono to ani takto říci nejde. Zamýšlím se nad tím, jaké kvality oproti němu předkládá Comenia Script, a tyto kvality srovnávám. Opakuji - písmo samo o sobě není bezpříznakové a jeho základní podobu/formu již lze interpretovat z hlediska zákonitostí, s nimiž grafologie pracuje a které v písmu sleduje.
V podstatě definice osobnosti je zakotvený fakt, řeknu to zjednodušeně, že když dva dělají totéž, není to totéž. Tedy lidé s podobnými vlastnostmi mohou, ale nemusejí mít v písmu shodné znaky. Dokonce mohou mít v rukopise protikladné znaky, aniž to vylučuje, že mají nějakou shodnou vlastnost.
Nevím, zda přesně rozumím Vaší otázce, Zuzano, ale grafologové, stejně jako v každém jiném písmu (své určité znalosti mohu uplatnit třeba i při rozboru čínského znakového písma), budou v rukopise vytvořeném pisatelem, který se učil psát podle CS, sledovat, jak si pisatel vzorový model osvojil a přizpůsobil k obrazu svému. Vyplývá to z podstaty grafologické práce.

Vyzkoušeno

(Petra, 9. 10. 2014 13:42)

Vyzkoušela jsem si písmo a mohu jen potvrdit, že není zas tak jednoduché jak se autorka snaží předložit. Chyběl mi rytmus a patky na hoře i dole mě vždy zabrzdily. Nechápu, proč se dětem stále ubíra objem učiva a umetá se jim cestička. Vždyť právě vypořádání se s úkoly a pracovitost už od první třídy pomůže dítěti dospět ve vyrovnaného člověka, který se nezhroutí z každé těžkosti, která ho v životě potká.

písmo každého z nás prezentuje

(Marie Procházková, 1. 3. 2012 14:09)

Já jsem se narodila v roce 1954 a v první třídě jsme ještě psali perem namáčeným v kalamáři. Učitelka kladla důraz i na to, kdy se má perem méně nebo více přitlačit na papír a pod. Spojování písmen pro mě znamená plynulost myšlenek. Mimochodem: ve staré knížce o písmu jsem se kdysi dočetla, že psací písmo, které se podobá tiskacímu používají lidé, kteří nechtějí o sobě říci pravdu.