Jdi na obsah Jdi na menu
 


Grafoterapie? Podle koho?

 

V souvislosti s grafologií se nově občas mluví o tzv. grafoterapii. Ten, kdo by se chtěl o grafoterapii v České republice dozvědět více, nemá běžně z dostupných zdrojů příliš velký výběr. Co toto slovo znamená?

 

V současnosti můžeme rozlišit dva směry grafoterapie:

 

1. Základní pojetí – pomoc lidem, kteří mají s psaním problémy, trpí při něm nepříjemnými emočními stavy, nedokážou se uvolnit apod. Prakticky jsou to nejčastěji adolescenti. Cílem terapie je především zlepšení narušené grafomotoriky, stabilizace emocionálního stavu při psaní, prevence školních obtíží v důsledku nezvládání písemného projevu a podpora sebejistoty při psaní.  

2. Druhým směrem se vydávají tzv. grafoterapeuti, což nezaručuje, že ovládají grafologii (psychologii písma), kteří tvrdí, že změnou písmových prvků v rukopise je možné měnit osobnost jejich autora.

 

V jedné z nejlepších knih o grafologii na českém trhu je grafoterapie definována jako studium možností využití písma a písemných projevů v léčení duševních chorob a poruch, přičemž je podřízená psychoterapii.[1]

Jiná definice říká, že grafoterapie je „metoda vycházející z hypotézy, že cílená a odborně vedená a trénovaná změna osobního rukopisu vede k žádoucím změnám v prožívání i chování, psychiky a osobnosti“.[2]

 

Vzhledem k úvodnímu rozdělení není ani jedna definice úplná, protože se ke grafoterapii vyjadřují především z pozice grafologie, přesněji psychologie písma.

 

Provedeme-li rešerši obsahu dosavadních 80 čísel časopisu Britské grafologické akademie (BAOG), kde o vysoké úrovni většiny příspěvků lze jen sotva pochybovat, zjistíme, že tématu grafoterapie se  průběhu 24 let, kdy je časopis vydáván, věnovali v krátkých textech jen dva autoři (č. 58 a 78). A v obou případech pojednávali o základním pojetí, jehož cílem je zlepšení narušené grafomotoriky.

 

Jedinou tištěnou publikací v českém jazyce týkající se grafoterapie jako nástroje změny lidské psychiky je Změňte písmo, změníte život od Mary Dawn Gladsonové. [3] Její autorka tvrdí, že když v určitém sledu změníte způsob psaní některých písmen či jejich částí, změníte i sebe sama a váš život se bude ubírat tím správným, šťastným směrem. Drtivá většina informací o grafoterapii na českém internetu přiznaně i nepřiznaně odkazuje na tuto knihu.

 

Na některých českých webech je Gladsonová uváděná dokonce jako autorka grafoterapeutické metody. Není to pravda, neboť grafoterapie má více než stoleté kořeny ve Francii; v letech 1929–31 klinicky zkoumali její účinnost významný francouzský psychiatr Pierre Janet a fyziolog Charles Henry. V USA grafoterapii zpopularizoval v 60. letech 20. století rodilý Francouz Paul de Sainte Colombe, který u Janeta studoval.[4]  

 

Pro další úvahy si vyjmenujme stěžejní grafologická pravidla:


1. tentýž znak nemusí u dvou pisatelů znamenat totéž
, (protože)

2. význam každého grafému se musí vykládat v kontextu ostatních znaků [každý jednotlivý výrazový jev je svou povahou vícevýznamový a získává jednovýznamovost jen ze souvislosti s celkem (H. Pfanne)];

3. žádná vlastnost se neprovuje jen jedním znakem, či dokonce pouhým dílčím tvarem a

4. tatáž vlastnost se u různých pisatelů může projevit různou kombinací znaků, respektive její potvrzení je nutné zaštítit vícero znaky či jejich kombinacemi.

 

Grafologická východiska uplatňovaná M. D. Gladsonovou jsou s těmito pravidly v přímém rozporu.

 

Mary Dawn Gladsonová se v pojetí grafologie jako by zastavila na začátku minulého století. Vychází z jednoduché, elementaristické grafologie, oblíbené zejména laickými grafology, protože nabízí rychlý výklad na základě snadno identifikovatelných jednotlivostí.

Grafologii studovala v Mezinárodní společnosti grafoanalýzy (IGAS) s hlavním centrem v Chicagu, která při práci s rukopisy vychází z „výroku M. N. Bunkera, že ‚každý grafický znak má stálý význam‘. Tento muž dokázal tuto svou pseudovědu výhodně prodat na bázi jakési typické americké sekty,“ uvádí ve své práci grafolog Petr Živný. [5]

Bunkerovo pojetí grafologie navazuje na práci zakladatele vědeckého, ale své době poplatného, mechanistického přístupu k rozboru písma J. H. Michona. Tento francouzský duchovní 2. pol 19. st., jenž dal grafologii jméno, každý zvláštní písmový prvek považoval za indikátor určitých vnitřních rysů. Jednotlivé grafické jevy převedl do systému znaků a k nim pevně přiřazených vlastností. Michon učinil řadu cenných pozorování, avšak jeho atomistický systém „fixovaných znaků“ je již dávno překonán. Jak již před téměř půlstoletím uvedla K. G. Romanová: „Žádný moderní grafolog nemůže o jakémkoli grafickém jevu či „znaku“ tvrdit, že má sám o sobě nějaký fixovaný význam.“[6]    

Česká grafoložka M. Kramná v tomto smyslu dodává: „Používání grafologické abecedy je z našeho pohledu nebezpečné jednak pro věrohodnost grafologické metody jako takové a rovněž pro osudy konkrétních lidí, kteří sebe sama konfrontují s neúplným, často zavádějícím a povrchně popisným obrazem své osoby získaným od ’abecedního grafologa‘. ... Kdo chce osobnost poznat na základě jednotlivých tvarů písmen v rukopisu, vydává se cestou nebezpečných omylů.“ [7]   

A takto se ke grafologické abecedě staví přední česká grafoložka Eva Boháčková: „Těmto analogiím (primitivní analogie typu: nahoře otevřené písmeno a připomíná otevřená ústa člověka, tedy osobu hovornou, nedůvěryhodného mluvku, špičaté -p je pak typické pro člověka asertivního, přesvědčivého)  se říká grafologická abeceda, která se sice u laiků a grafologů-začátečníků těší pro svoji jednoduchost značné oblibě, nicméně odborníci před jejím lehkomyslným užíváním varují. Prvním problémem, na který jednoznačná interpretace jednotlivých písmen naráží, je, že písmo není systém přesně přeložitelných znaků, ve smyslu ,tento znak znamená toto a tamten zase tohle‘, neboť písmo je zapotřebí chápat jako symbolický a fixovaný výraz daného jedince v rámci určitého kulturního prostředí.“[8]


Nicméně Gladsonová na popisu a následném procvičování izolovaných tvarů buduje celou svou grafoterapeutickou hypotézu. Ignoruje tzv. komplexní dojmové znaky jako např. rytmus (o rytmu se v knize sice mluví, ale zcestně – ve smyslu prostého průběhu řádků; o rytmu v dnes už standardním pojetí, jaké do grafologie zavedl L. Klages, zde zmínka není) či dynamiku tahu, což je „faktor, bez něhož nelze pochopit žádné grafické gesto“.
[9]  Nejde totiž jen o to, jaký je výsledný tvar grafému (jakýkoli jednotlivý písmový prvek), ale jakým způsobem k němu pisatel dospěl.

V naprosto základní definici je grafologie pojímána jako věda o výrazovém pohybu. [10] „Rukopis považovaný za výrazový pohyb je dynamická entita a jako taková nesestává ze samostatných znaků, nýbrž z různorodých grafických celků, jež tvoří dynamický vztah a jsou předmětem výkladu.“[11]

Skutečné porozumění rukopisu a jeho autorovi přináší právě až diagnostika jedinečných a nenapodobitelných kvalitativních znaků v jejich vzájemném synergickém vztahu. Tyto znaky se vědomě téměř nedají ovlivnit, neboť jsou výslednicí složité hry dynamických sil osobnosti a k jejich změně dochází jen se změnou osobnosti, nikoli naopak.

 

Gladsonová nepracuje s žádnou ucelenou teorií osobnosti či alespoň koncepcí osobnosti.


Nesystematicky míchá, „povrchové rysy“ a „pramenné rysy“ osobnosti.
[12] Jinými slovy operuje s popisy chování (povrchové rysy) a nerozlišuje je od vnitřních dispozic (pramenné rysy) a libovolně mezi nimi přeskakuje. Společně se v jednom mišmaši ocitají zvědavost, beznaděj, hádavost, potlačování pocitů, sarkasmus, smysl pro humor, žárlivost nebo umělecké nadání.

Nerozlišuje laické charakteristiky s psychologicky přesně vymezenými kategoriemi a klade na roveň obecné a specifické vlastnosti, slovy psychometricky orientovaných psychologů by se mohlo říci, že směšuje faktory vyššího a nižšího řádu. „Chování osobnosti může být popsáno ve stech termínů a ne každý z těchto termínů vyjadřuje současně vnitřní dispozici, neboť pak by bylo možné jen vysvětlování kruhem...“[13]

Na příkladu Eysenckova čtyřúrovňového hierarchického faktorového modelu osobnosti upozorňuje Jiří Kulka na nebezpečí neuváženého opomíjení rozdílností jednotlivých úrovní, protože grafolog se pohybuje na všech zároveň. Výpovědní pravdivost grafologického znaku závisí právě na jeho přesné úrovňové lokalizaci. Ve zkratce: některé grafologické znaky v rukopise přímo zpodobňují vlastnost (ikonická vazba – obrazový korelát), jiné jen odkazují k tomu, s čím jsou spjaté (indexová vazba – výrazový korelát), a jen pomocí dedukce – v kontextu s ostatními písmovými znaky – se lze z některých vlastností dobrat jiných.[14]  


Je nepřípustné usuzovat podle jednoho písmene např. na tak složitou a vůbec obtížně vymezitelnou vlastnost, jakou je „umělecké nadání“. Gladsonová ji odhalí hned, a to analýzou provedení psmene -r.  Dalším příkladem je např. žárlivost – identifikace je opět snadná: stačí najít malou kličku v úvodech některých písmen. Zhodnocení organizačních schopnosti, založených na souhře více znaků a na celkovém posouzení zacházení s písmovou plochou, se v knize odbude posouzením písmene -f.

Pokud bychom vzali doslova, co se v knize uvádí, pak by se písemným nácvikem znaků, které jsou považované za negativní, třeba tzv. znaky nepoctivosti, stal z čestného člověka pokrytec a lhář.

 

Grafoterapie jako metoda umožňující měnit lidskou osobnost je krajně pochybná, ale pokud by vůbec měla dosáhnout relevantních výsledků, měla by být založená na kvalitních základech daných psychologií písma. Příručka Mary Dawn Gladsonové na nich založená není. 

 

Použité informační zdroje:


[1] Kulka, J.: Grafologie – systém a technické termíny, Brno 2001

[2] http://slovnik-cizich-slov.abz.cz

[3] Gladsonová, M. D.: Změňte písmo, změníte život, Praha 2004

[4] Colombe, P. S. de: Graphoterapeutics: The Pen and Pencil Therapy, New York 1972

[5] Živný, P.: Co může říci písmo – kapitoly z grafologie, Praha 1991

[6] Roman, K.: The Encyclopedia of The Written Word, New York 1968, s. 444

[7] Kramná, M: Co s grafologickou abecedou? In: Grafologie – sborník č. I, Praha, 1998

[8] http://www.hr-server.cz/common/vlastni_clanek_detail.asp?c_id=132&o_id=1468

[9] Polák, S.: Paleografie a její význam pro grafologii, SAP 35, 1985, s. 416

[10] Roman, K.: The Encyclopedia of The Written Word, New York 1968, s. 169

[11] Stein-Lewinson, T.: Poruchy dynamiky v rukopisech psychotiků se zřetelem k schizofrenii a paranoidní a maniodepresivní psychóze, text prezentovaný na Světovém grafologickém kongresu, Londýn, 13.−14. října 1995, In: The Journal of the British Academy, Issue 38, October 1996

[12] R. B. Cattel (1965), In: Nakonečný, M. – Psychologie osobnosti, Praha 1995, s. 63

[13] Nakonečný, M. – tamtéž

[14] Kulka, J.: Grafologie – systém a technické termíny, Brno 2001, s. 70–80

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

XEvil is decoding 99% types of captcha

(MashaSop, 12. 12. 2017 22:12)

Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!

Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.

děkuji

(Nikola Klanicová, 21. 10. 2015 0:40)

Dobrý den, děkuji za Váš článek, je nesmírně osvěžující setkat se něčím tak kvalitním. Zabývám se kaligrafií a tudíž mám k tomuto tématu plno zkušeností a mohu Vám jen dát za pravdu.
Přeji mnoho úspěchů. NK

Grafoterapie

(Dagmar Kravčíková, 27. 8. 2013 10:41)

Dobrý den,
děkuji Vám za vědecký pohled na grafoterapii - cílenou změnu písma. Stále píšete o změně osobnosti člověka,ale tato terapie není o tom, že jste úplně jiný člověk, že se zcela změní vaše osobnost. Změní se váš přístup k životu, to ano, což lze považovat za určitou změnu osobnosti a dle mé dosavadní praxe je to přínosem nikoliv přítěží. Písmo se využívá jako nástroj ke zlepšení psychiky a následnému zlepšení fyzického zdraví a přispívá k větší míře soustředění, to je lepší zvládání každodenních životních situací. Okolí vůbec nemusí mít pocit, že jste úplně jiní, ale jde hlavně o vaše vlastní vnitřní příjemnější pocity. O čem je psychologie? O vnitřním prožívání. Jestliže se tedy v průběhu terapie a po ní vnitřně zklidníte, tak jednoznačně se měníte vně, protože vás to jednoznačně ovlivní. Okolí může zpozorovat, že se jinak chováte, komunikujete ap. To určitě, ale záleží i na jejich vlastním vnímání.
V grafoterapii se vychází z jednotlivých písmenek, ale ty se nemění zásadně, ale odstraňují se pouze nadbytečné nepěkné, nežádoucí tahy anebo se doplňují dobré žádoucí tahy.
Například kličky písmenek h,k,b podporují rozvoj jemné motoriky a tím i procvičování spolupráce obou mozkových hemisfér, harmonický rozvoj celé osobnosti. Na tom se snad shodnou všichni grafologové. Není to nic proti vědecké grafologii. Pokud jsou kličky velmi nízké( v grafologii horní zóna) tak se procvičují výš. Pokud zůstaly jen čárky, ta se studenti vracejí k tvorbě kliček. Co je na tom špatné? To jestli jsou úzké, široké se v grafoterapii neřeší. Plnost a úzkost je v grafologii popsaná a do toho se během terapie násilně nezasahuje.Není to tedy ani násilný zásah do osobnosti. Například písmenko a je komunikační. Tady se odstraňují procvičováním případné tahy uvnitř oválku, protože to jsou ty problémy, které jsou v odborných grafologických knížkách popisovány. Písmenko a zůstává široké, úzké, široké, otevřené, uzavřené. Není to podle mne nic proti grafologii, kde se úzkost a plnost písmenek popisuje a vyvozují se z nich určité vlastnosti. Písmenka oblá, ostrá se rovněž násilně nemění. Tak bych mohla pokračovat celou abecedou.
Rovněž se ponechává během terapie sklon písma, tlak písma, velikost a vedení řádku, což jsou základy naší emoční výbavy. Jsou proměnlivé a zůstanou i po grafoterapii proměnlivé, takže nejde o žáden násilný zásah do osobnosti člověka. Velkým zásahem do osobnosti dítěte je, když paní učitel (ka) nutí dítě psát pravosklonným směrem a dítě je osobnostně založeno jinak.
Taktéž jesli jsou řádky, široké, úzké se v grafoterapii neřeší. Tam se akorát dbá na dostatečný prostor k bezproblémovému psaní horních a dolních kliček.
Neřeší se okraje, mezery mezi slovy. Proč? Jestliže je někdo introvert, tak se grafoterapie z něho v žádném případě nesnaží dělat případě extroverta.

Se kterými znaky grafoterapie cíleně nepracuje se však z mé praxe samy o sobě změní nebo nezmění. To záleží na okolnostech, které pisatelé vedly v životě a projevily se v jeho osobnosti , v jeho chování a následně v rukopise.

Z celého toho vědeckého pohledu Vám podle mne uniká podstata grafoterapie jako takové.

Je to jedna z možností, jak rozvíjet svou osobnost, vedle arteterapie, kreslení tužkou, automatická kresby... tedy jako jedna z možností terapie v psychologii.

Na závěr ještě chci připomenout jedno důležitou okolnost. Vy vycházíte pouze z práce p. Gladson, ale terapii podle, které vyučují své studenty vypracovala a v mnohém doplnila a rozpracovala paní Petra Sehnalová, která je autorkou této metody pro naše podmínky.

Dagmar Kravčíková

Grafoterapie

(Dagmar Kravčíková, 20. 8. 2013 14:39)

Dobrý den, reaguji na článek grafoterapie. Vystudovala jsem grafoterapii u p. Sehnalové (metoda M.D. Gladson)a mám s ní čtyřletou zkušenost včetně mé vlastní a mohu říct, že výsledky studentů v kurzech jsou velmi dobré.
Vystudovala jsem grafologii a posléze jsem se dostala ke grafoterapii. Po vystudování grafoterapie jsem i rozbory rukopisu začala provádět na základě nových informací a zpětné vazby mi ukázaly, že diagnostika byla trefnější a pro mnohé neuvěřitelná. Tato metoda, která vychází z grafoanalýzy, tedy z tvaru jednotlivých písmen abecedy je dle mé praxe moderní metodou terapie a překonala grafologii v diagnostice osobnosti. Z výsledku mých studentů i vlastní zkušeností odmítám grafoterapii jako pochybnou, ale velmi seriózní metodu terapie.
Vím, že grafologové těžko přijímají možnost cílené změny písma, protože v podstatě ohrožuje samotné písmoznalectví.

Děkuji Dagmar Kravčíková

Re: Grafoterapie

(Vasil Sidor, 20. 8. 2013 22:31)

Dobrý den,

nevím, kde jste grafologii vystudovala, neboť to na svých webovkách neuvádíte, ale zřejmě jste studovala cosi úplně jiného než to, čemu já říkám grafologie, respektive psychologie písma. Založit vyvozování psychických vlastností pisatele na interpretaci tvarů vyskytujících se v rukopise, a to dokonce dílčích, považuji za degradaci grafologie, nahrávající všem jejím kritikům. Konkrétní příklady z knihy M. D. Gladsonové, uvedené v článku, neberu jako pochybné, nýbrž přímo za absurdní a nedokazatelné.
Zřejmě se Vám pletou pojmy, protože grafoanalýza je v nejlepším případě odnoží grafologie, nikoli cosi mimo ni. Je mi záhadou, proč se domníváte, že by se grafologové měli obávat ohrožení podstaty písmoznalectví, když každý obor sleduje cosi jiného. Na této mýlce je mj. vidět, jak nekriticky přeceňujete ty nejvíce se nabízející znaky písma, přičemž buď záměrně nebo z nevědomosti opomíjíte znaky ostatní. Pokud by grafoterapie nakrásně fungovala, grafologům to může být jedno, protože diagnostikují daný stav, ať je jakýkoli, a písmoznalcům také, protože základní markanty a dynamické stereotypy, které Vy ignorujete, zůstávají dlouhodobě stejné či podobné.
Vydávat grafoterapii za seriózní terapeutickou metodu považuji za krajně urážlivé vůči všem náležitě vzdělaným psychoterapeutům s mnohaletým výcvikem. Pokud je grafoterapie seriózní terapeutická metoda, velmi rád bych si o ní něco přečetl v odborné literatuře zabývající se psychoterapeutickými směry, metodami či technikami...

Re: Re: Grafoterapie

(Dagmar Kravčíková, 21. 8. 2013 10:06)

Dobrý den,
děkuji Vám za reakci. Grafologii jsem studovala u paní Ing. Zuzany Dobiášové v Praze.

Záměrně jsem uvedla, že po zkušenostech se svými absolventy kurzů grafoterapie, jsem začala využívat informací k rozborům rukopisů a nikoliv grafologických rozborů. Tedy využila jsem získané zkušenosti z praxe výuky grafoterapie k rozboru písma novým pro mne specifickým způsobem. Dle zpětných vazeb úspěšně.

Písmoznalectví jsem nestudovala, ale předpokládám však snad správně, že se v něm nepočítá s tím, že je možné změnit rukopis. Přiznávám, že slovo bát asi nebylo úplně vhodně zvoleno. Jinak v tisku již proběhly v pokusu o posouzení téhož rukopisu více písmoznalci. Výsledek - neshodli se.

Beru grafoterapii jako zcela novou velmi perspektivní metodu terapie, která by se hrdě mohla připojit např. k arteterapii a jiným velmi přínosným terapiím. Grafologií beru jako samostatnou oblast, i když mohla moje reakce vyznít jako nějaké zpochybňování samotné grafologie. Není tomu tak.
Na článek jsem reagovala, protože se mi opravdu nelíbí slovo pochybná. Nic o tom nevíte, soudíte a odmítáte předem.

S přáním hezkého dne Dagmar Kravčíková

Re: Re: Re: Grafoterapie

(Vasil Sidor, 21. 8. 2013 21:35)

Dobrý den,

připadá mi podivuhodné, že provádíte rozbory rukopisů pro potřeby grafoterapie, ale zároveň tím neprovádíte grafologický rozbor, nicméně fakt je, že grafoterapie je podřazená grafologii - je její aplikací -, která je podřazená psychologii. Z toho logicky vyplývá, že grafoterapeuti musejí mít kvalitní grafologické a psychologické vzdělání, a o tom, že je ti čeští mají, soudě podle toho, co lze nalézt na internetu, pochybuji.

Písmoznalec pochopitelně počítá s tím, že rukopis se v čase mění a také počítá s tím, že se ho pisatelé pokoušejí změnit vědomě. Vše, co se děje okolo písmoznalectví, už delší čas z dostupných zdrojů bedlivě sleduji.

Asi jste si nepřečetla můj článek dostatečně pozorně; grafoterapie není nic nového, ale neuchytila se, ani samotní grafologové, mimo grafoanalytiky v USA, pro něž je to mj. dobrý byznys, jí nevěnovali žádnou větší pozornost.

To, co jsem ve svém článku zpochybnil, jsou východiska grafoterapie předložená v knize M. D. Gladsonové. Ta jsou "předpotopní" a nemají v seriózní psychologii písma, z níž grafoterapie vychází, ať chce nebo nechce, co dělat. Můžete polemizovat se mnou, ovšem nevím, jak chcete polemizovat s grafology světového jména... Kniha Gladsonové mi připadá jako různá populární pojednání na úrovni "xxx rychle a snadno".

Téma mě zajímá, a proto bych opravdu rád dostal doporučení, kde se lze dobrat ucelených seriózních informací o grafoterapii (metodě starší sta let), a nikoli snůšky frází o úžasné změně života prostřednictvím změny několika znaků rukopisu.

Re: Re: Re: Re: Grafoterapie

(Dagmar Kravčíková, 22. 8. 2013 9:18)

Dobrý den,

nevím o žádné odborné litaratuře. Při své práci vycházím ze studia grafologie a studia grafoterapie a především ze své praxe se svými studenty.

Když jsem si přečetla knížku M.G. Gladsonové nechtělo se mi věřit, že je to vůbec možné. Hodně jsem o tom přemýšlela a knížku jsem si přečetla ještě jednou. V této době jsem byla sama se sebou dost nespokojená, a tak jsem se rozhodla sama podle knížky měnit rukopis a už při procvičování horních a dolních kliček jsem měla pocity emocionálního zklidňování. Pokračovala jsem dál a zlepšovalo se mé soustředění, a pak následovaly další překvapivé změny. V průběhu tohoto amatérského procvičování jsem se rozhodla oslovit p. Sehnalovou, která vyučovala grafoterapii. Prošla jsem pod odborným vedením a po dvou letech snažení se mi moje kvalita života zlepšovala. Zmizela žaludeční problémy, přestala jsem mít neustále virózy, které doprovázely opary obrovských rozměrů a přišly i jiné změny ve vztazích k druhým lidem, v komunikaci a k přístupu života vůbec. V této době jsem neprováděla žádné jiné techniky, takže to jednoznačně přisuzuji grafoterapii. Pak jsem se rozhodla nabízet tuto možnost druhým lidem. Zpětné vazby mých studentů mi potvrzují, že jdu správným směrem.

Jinak k tomu obchodu v Americe. Copak u nás nové písmo Comenia Script není snad jen byznysem? To je ovšem na delší povídání.

Dagmar Kravčíková